Červenec jsme zahájili tam, kde jsme červen zakončili, tj. v Kuring-gai Chase National Park, kam jsme jeli 4.7. Po prohlídce Akuna Bay kde nás nic moc nezaujalo, jsme vytáhli kola a vyrazili k Bobbin Head, což je celkem populární prostranství, kde se dá sportovat, pořádat rodinné párty nebo nicnedělat a kochat se krásnou přírodou všude kolem vás:o). Taky je tu místo porostlé mangrovníky, mezi nimiž se dá chodit po dřevěném chodníku...
10.7. jsme šli na skvělý oběd k Indům (jejich jídla jsme si tu podobně jako ta Thajská taky moc a moc oblíbili) a pak na procházku podél pobřeží ke krásné Maroubra Beach.Zde jsme „zakeškařili“ (Pepa kešku našel náhodou, spadla mu k nohám, když šplhal na skalní převis:o) – takhle se to dělá), popili vínko a pokochali se pohledem na oceán. Domů jsme dorazili zase až téměř za tmy:o).
17.7. jsme s Pepovými kolegy z pekárny Zbyňďou a Honzou zavítali na zápas v rugby:o). Zbyňďa, který se v rugby vyzná:o), vybral zápas výborných místních mužstev – Penrith Panthers a Parrammatta Eals. Pravidla jsme sice pochytávali postupně, ale to nám ani tak nevadilo. Atmosféra nám tu naši neznalost víc než vynahradila. Jak jsme se druhý den dozvěděli, na zápas zavítalo zhruba 20 tisíc diváků:o). Přišli se podívat mladí i staří, muži i ženy, malé děti i dorostenci:o). Nejlepší (a nejhlučnější:o) ale byla parta babiček, která si sedla nedaleko nás. Oháklé v barvách oblíbeného týmu včetně obrovských vlajek podporovaly tým Parrammatta Eals jako nikdo jiný;o). Zatímco Parrammatta ze začátku ztrácela a babičky byly skleslé a smutné, ke konci skóre stahovala. To už babičky byly ve varu. Pokřikovaly, povzbuzovaly, vytáhly své vlajky a mávaly s nimi sem a tam a poté, co Parrammatta zázračně zvítězila, to už byly totálně v transu a jedna z nich zvolala: „Já jsem si, kluci, od začátku myslela, že zvítězíte. A vy jste to dokázali. Jste dobří!!!“ A pak si sbalily své věci, smotaly vlajky a vydaly se vstříc svým domovům:o). Tak takhle tráví seniorky v Austrálii své volné sobotní večery:o)!
18.7. jsem se jeli mrknout do ještě neprobádaného Lane Cove National Park, jenž je v severním Sydney. Projeli jsme ho pěkně na kolech a pak jsme si na neelektrických grilech (Pepa po dlouhé době opět rozdělával oheň;o) opekli k obědu klokana:o)...Moc se nám tu líbilo, a tak jsme sem jeli hned další volný den, 25.7. Tentokrát jsme si park prohlédli z lodě, kterou jsme si půjčili v místní půjčovně vodních plavidel;o). Bylo to moc fajn. Jen ty řeky by tu mohly být čistší.
31.7. jsme s kamarády Kubou (který se následně stal naším spolubydlícím:o), Marošem a Lubicí šli bruslit. V Sydney se v červenci slaví Vánoce v zimě (moc to nechápu, ale to je jedno, asi je jim líto, že o Vánocích mají vedro:o)...a u této příležitosti se pořádají různé slavnosti a jednou z nich je i bruslení. Tento rok to bylo v budově, kde se vyráběly vagony. Teď se tam pořádají výstavy, přehlídky, veletrhy atd. V červenci tam vyrostlo kluziště s ledem o velikosti 16mx9m, takže takový pidi prostor v porovnání s tím, co se na Vánoce staví u nás, ale to nám nevadilo. I tak to bylo fajn. Byly tu taky stánky s nejrůznějším zbožím, hrála živá hudba a na baru bylo možno koupit si i svařák, takže Vánoce se vším všudy:o)...
