V květnu nás pěkně potrápilo počasí – zatímco na začátku měsíce bylo nádherně a mohla jsem na skútru jezdit i v mikině, ve zbytku výrazně přituhlo a pořád a pořád a pořád pršelo (to mou jízdu na skútru naopak značně zkomplikovalo). Počasí poznamenalo i naše víkendové výlety.
Hned na začátku měsíce 1.5. jsme se vypravili za velrybami do Kurnel Botany Bay National Park, kde jsme se poprvé byli podívat již o Vánocích a moc se nám tu líbilo (viz vánoční příspěvek). Právě odsud se prý velryby pozorují nejlépe...my jsme ale přijeli asi moc brzy, a tak jsme nic neviděli:o)...
O týden později 8.5. jsme se šli projít z naší nádherné Coogee Beach na nejoblíbenější (nevím proč), ale na nás příliš přelidněnou Bondi Beach. Je to asi 6 km směrem na sever, takže taková příjemná dvouhodinová procházka podél pobřeží plného dalších pěkných pláží.
9.5. jsme navštívili překrásný Centennial Park, který je snad největším parkem v Sydney. Naší čtvrť Coogee odděluje od City – centra. Najdete tu nespočetně rybníčků, včetně rozličného vodního ptactva, stezek pro sportovce (běžce, cyklisty atd.), piknikových prostorů, restaurací atd. My jsme tu mj. lovili tzv. multi-cache, kterou se nám ale nakonec nalézt nepodařilo (ale aspoň jsme se pěkně prošli:o).
15.5. jsme podnikli druhý a poměrně dlouhý (celkem cca 60 km) cyklovýlet, při němž jsme projeli všechny mosty v Sydney:o)...Přes Harbour Bridge jsme se dostali do severního Sydney a pak už jsme pokračovali místními čtvrtěmi např. Waverton, Wollstonecraft, St. Leonards atd. na západ na Gladesville Bridge a nakonec Anzac Bridge. Bylo to náročné, ale pořídili jsme parádní fotky nejen mostů, ale i nádherných zátočin sydnejského zálivu.
16.5. jsme opět navštívili oblíbené Blue Mountains a jejich krápníkové jeskyně Jenolan Caves. Jednou z posledních volných prohlídek byla prohlídka St. Lucas Cave, jež je pojmenovaná po p. Lucasovi, objeviteli a ochraňovali jeskyň. Jednalo se o prohlídku historickou s průvodcem oděném v historickém oblečení připomínajícím právě p. Lucase (paní u pokladny říkala, že průvodce je skutečně p. Lucasovi podobný:o)). Ačkoli historie nás nějak extra nezajímá, rozhodli jsme se jít a nakonec jsme vůbec nelitovali...naopak...bylo to bezvadný...Pán byl vtipný, příběhy vyprávěl s nadšením a nakonec nám některé jeskyně i nasvítil a v jeskyni nazvané „Hall“ nám pustil nádhernou hudbu...Po prohlídce jsme se ještě šli projít kolem jezírka, kde jsem poprvé viděla ptakopyska:o)...nafotit se nám ho ale nepodařilo...
29.5. jsme zavítali na závody koní, jež jsou tu stejnou tradicí jako v Anglii (ta tu má pořád poměrně velký vliv...Australani si to sice nechtějí připustit a na Anglii neustále vymýšlí nějaké vtipy, ale ona anglická královna je i ve svém věku poměrně mocná paní:o)...Klobouk ani kokrhel jsem si do Sydney sice nevezla a ani Pepa si nedovezl svůj frak:o))..,ale to nám v ničem nezabránilo...Navlíkli jsme si ta nejlepší trika, kalhoty a košile a vyrazili (zjistili jsme ale, že jsme se nemuseli nijak stresovat s tím, co si na sebe vzít, neb tam někteří byli v normálních, někdy i nepěkných džínách, ...). Jakmile jsme zjistili, jaká jsou pravidla, šli jsme si vsadit:o)...Sázet se může buď na umístění (to jsem vsadila já) nebo na výherce (Pepa). Vsadili jsme po dvaceti dolarech. Zatímco můj kůň ztrácel, ale v závěru zabral a touto taktikou se umístil:o), Pepův byl první, ale pak propadl a nakonec nevyhrál...Po našem prvním (ale ne posledním) sázení byla naše bilance nakonec – 1 dolar:o)...To není tak špatné, ne:o)? Jinak na koních je naprosto neopakovatelná atmosféra – lidi povzbuzují, křičí (hlavně v závěru závodu:o), překřikují se, svírají v rukách své sázenky, přičemž někteří je pak jdou proměnit v peníze a ostatní je odhazují do koše...
30.5 jsme na kolech jeli z nám již známé pláže v Brighton-Le-Sands do Kurnel Botany Bay National Park. Mysleli jsem si, že tam ty velryby tentokrát už ale určitě uvidíme...ale jako na potvoru jsme opět neviděli ani nohu (teda: ani ploutev:o)...
V květnu mi také mj. zase začala ta příšerná povinnost a sice škola. Nepřihlásila jsem se na aj (to už by jí bylo až až), nýbrž na college. To je taková obdoba vyšší odborné školy v Čechách. Příští zhruba půlrok se tu chystám studovat turismus, tak jsem na to zvědavá. Vypadá to zatím tak, že škola nechává rozvrh na studentech, takže se mi to snad podaří skloubit s prací.
V květnu jsme si také s Pepou symbolicky připomněli půlrok našeho pobytu v Austrálii:o). Shodli jsme se, že začátky nebyly nejlehčí, ale jakmile je práce a peníze, tak už je to jen lepší a lepší. Bez práce a peněz je to tu opravdu o ničem (stejně asi jako všude jinde ve světě...).Ale především, bez práce si nevyděláte na to, abyste to tu pak pořádně procestovali – a to je náš cíl, proto jsme tu, proto jsme všechno nechali v Čechách, proto tu máme pro mnohé (především mé rodiče:o) podřadné práce atd. atd. Našim cílem je našetřit a pak tenhle parádní kontinent procestovat křížem krážem a odnést si odsud zážitky na celý život (jen tak si tu žít a nemít odpověď na otázku „proč jsme tu“ a „co tu chceme dělat“, to by nás nebavilo:o). V průběhu tohoto prvního půlroku jsme toho podle mě prožili docela dost:
- 1x jsme se stěhovali (Kogarah – poměrně daleko od pláže ---> Coogee Beach – přímo u pláže)
- Koupili jsme auto, prodali (Ford Falcon) a koupili jiné (Pajero)
- Koupili jsme skútra (EagleWing – byl to brak), prodali a koupili jiného (Kymco – super)
- Koupili jsme kola
- Projezdili jsme Sydney a jeho okolí
- Podívali jsme se i do vzdálenějších destinací (Port Stephens, Jervis Bay, ...)
- Naučili jsme se stát na surfu
- Na vlastní oči jsme viděli: klokana, koalu, ptakopyska, miliony papoušků, echidnu, pár pavouků, wombata, delfíny a velrybu
- Byli jsme se podívat na parádní novoroční ohňostroj a hlavní slavnost homosexuálů Mardi Gras
- Navštívili jsme koncert AC/DC
- Navštívili jsme koňské závody a na koníky i sázeli
A to je asi tak vše, už mě nic nenapadá:o)...
A konečně...v květnu jsme též požádali o working holiday víza na Nový Zéland, takže tam příští rok v květnu vyrážíme:o)...bude tam sice zimní sezóna, ale to nám nevadí...naopak...chceme se tam totiž pokusit sehnat práci v některém z místních zimních středisek jako ski instructors:o)...tak jsem na to zvědavá:o)...
